March 2014

Cestování časem...

30. march 2014 at 13:18 | Arya |  Téma týdne


Přiznejte se, každého z vás někdy napadlo, jaké by to bylo, kdybyste mohli cestovat časem. :) Ať už proto, že jste jako já fanoušci Doctora Who, nebo by vás prostě lákalo změnit prostředí a podívat se, jak to chodilo dřív. Lidé byli tehdy úplně jiní, neexistovali věci, bez kterých si dneska nemůžeme život ani představit.
Zamyslela jsem se... Kdybych měla možnost používat pár dní Tardis a cestovat časem, do jakých pěti dob bych se podívala?
Hm, toť zapeklitá otázka. Vymyslet odpovědi (spíš vybrat ze všech možných dob jen pět) byla pro mě fakt výzva.
Ale poprala jsem se s tím a sestavila jsem si seznam pěti dob, které bych rozhodně navštívila, pokud bych měla tu možnost.




1. Dinosauří éra
Kdybych měla možnost, rozhodně bych se vrátila do Druhohor a podívala se na dinosaury. Už jako malá jsem byla těmito obrovskými ještěry fascinovaná. (Ještě teď mám někde na půdě krabici plnou dinosauřích figurek!) Dokonce jsem uměla desítky dinosauřích jmen a některé latinsky. :D Strašně by mě zajímalo, jak dinosauři vypadali doopravdy, byli jiní, než si představujeme? Mít Tardis, tak vám to zjistím! :D :D

2. Starověké Řecko
Miluji historii a antické období obzvlášť. Prostě ze všeho nejraději bych navštívila starověké Řecko. Je mi jedno jakou dobu a jaké místo, ale aspoň mít možnost tam nakouknout.

3. Egypt za dob faraonů
Ano, i tady musím říct, že je mi jedno, jaký rok a na jakém přesně místě bych byla. Ale dost by mě lákalo vystavění některé z pyramid nebo třeba vláda Kleopatry.

4. Vikingové
Vikingové- skandinávští mořeplavci. Chápete? Dvě úžasná slova vystihují tento lid. Skandinávský poloostrov je jedno z míst, kde bych ráda strávila část mého života. A koho by nelákala mořeplavba?
Prostě snad odjakživa s Vikingy sympatizuji. Strašně ráda bych se podívala do jejich éry a podnikla s nimi nějakou nebezpečnou loupeživou výpravu.

5. Éra Napoleona
Možná je to mojí posedlostí knihou Désirée nebo nevím, ale strašně moc bych se chtěla podívat do doby, kdy vládl Napoleon. Strašně moc jsem o Napoleonovi četla a viděla dost filmů a prostě mě láká setkat se sním

Takže tohle je moje vítězná pětice. Co na ní říkáte?
Určitě pište, jakých pět dob byste si vybrali vy, protože mě to strašně zajímá! :)

Projekt

30. march 2014 at 10:25 | Arya |  Tagy
Nedávno mě úžasná blogerka Hope nominovala do jednoho projektu. Abych řekla pravdu, už delší dobu po tomhle projektu pokukuju a baví mě číst ty odpovědi ostatních. Tak jsem si řekla, proč ne, pustím se do toho!
Zadání:
~ Napište o sobě 10 věcí
~ Odpovězte na 10 otázek blogerky, která vás nominovala.
~ Nominujte 5 blogerů, kteří mají méně než 200 pravidelných čtenářů.
~ Vymyslete 10 otázek pro ty, které budete nominovat.
~ Informujte blogery o tom, že jste je nominovaly.
Deset věcí o mně:
(Pokusím se napsat to, co tu ještě nebylo řečeno, abych se neopakovala)

Wishlist~ Březen 2014

19. march 2014 at 9:59 | Arya |  Wishlist
Hello! Mám tady úplně první wishlist. Nikdy v životě jsem na blogu nic takového nezveřejňovala, ale příjde mi to jako docela dobrý nápad. Takže jsem si sestavila takový malý seznam. Jenom pár věcí co bych si co nejdřív (snad tento měsíc) chtěla pořídit.

1. Džínová košile~ už strašně dlouho toužím po džínové košili, ale ještě jsem si žádnou nepořídila. No, budu to muset napravit!
2. Sandálky na podpatku nebo na klínku~ Jelikož jsem malinká, můžu si dovolit nosit podpatky. S příchodem jara bych ve svém botníku uvítala nějaké nové sandálky buď na podpatku nebo na klínku.
3. Boots~ tyhle botičky jsem si totálně zamilovala. I když mi všichni v mém okolí říkají, že jsou hnusný, mě se prostě líbí a strašně moc je chci. :) A ty cvočky, to je taková třešnička na dortu!
4. Pleťový peeling~ Už opravdu zoufale potřebuju něco na čištění pleti, protože v poslední době mám úplně strašně podrážděný obličej. Jasně, hodně velký vliv na to mají nervy, ale prostě potřebuju něco na vyčištění.
5. Tužka na obočí~ Jelikož momentálně žádnou nemám, dost by se mi hodila nová tužka na obočí. :)
6. Stojan na náušnice~ Jakýkoliv, ale prostě stojan. Mám jich doma několik, ale na ty moje tuny a tuny náušnic to prostě nestačí. Tenhle týden mi přibylo asi 15 nových párů a já už si vůbec nevím rady, kam je dát. :) I krabičky už jsou přeplněné -__- Ouch! To je ta moje závislost... Někdy si říkám: "Aryo, opravdu těch náušnic potřebuješ tolik?" Jasně, že nepotřebuju, ale chci je! Oh logic, where are you?

Ještě jsem ve wishlistu měla tenisky, ale ve středu jsme jeli vyzvednou strejdu na letiště (přiletěl z Anglie) a jen na skok jsme se zastavili pro botičky. Vyzkoušela jsem jich strašně moc a po hodině a půl jsem si vybrala takové pěkné adidasky. :) ↓↓↓

Co vy, sestavujete si podobné wishlisty? Shodneme se v něčem?

OOTD~ 0.1

18. march 2014 at 9:11 | Arya |  OOTD
Minulý týden bylo venku nádherné počasí. Já jsem toho samozřejmě musela využít a vyrazila jsem ven v šatech. No, možná jsem se vyletnila až moc. Odpoledne mi bylo super teplo, ale večer, když jsem šla domů, jsem se klepala zimou. (Naštěstí mi kámoš půjčil mikinu... :D) Ještě než jsem vyrazila ven jsem se vyfotila, tak vám sem dám jeden můj outfit a to právě ten letní. :) Co vy, nosíte něco podobného?


Bramborové mufiny

17. march 2014 at 9:05 | Arya |  Recepty
Každý má rád mufiny, ať už jsou slané nebo sladké. Já mám nejraději čokoládové a právě bramborové. Jsou jednoduché a chuťově úplně vynikající. Nikdy se jich nemůžu nabažit.
Takže pokud chcete zkusit něco nového a dobrého, neváhejte ochutnat bramborové mufiny.

Pro přípravu 6 kusů budete potřebovat:
~ 225 g brambor, uvařených a rozšťouchaných
~ 2 vejce, lehce rozšlehaná
~ 1 šálek mléka
~ 2/3 šálku kysané smetany
~ 50 g rozpuštěného másla
~ 300 g mouky
~ 2 lžičky prášku do pečiva
~ 4 lžíce pažitky nasekané najemno

Postup:
1. Předehřejeme troubu na 180°C.
2. Do mísy vložíme brambory a vmícháme vejce, mléko, kysanou smetanu a máslo.
3. Ve větší míse smícháme mouku, prášek do pečiva a pažitku. Přidáme bramborovou směs a vypracujeme těsto.
4. lžící je rozdělíme do 6 vymazaných forem na mufiny a pečeme 25-30 minut, dokud nejsou mufiny hotové.
5. Podáváme teplé nebo studené.

Správně upečený mufin by měl být nadýchaný a rovnoměrně propečený. Měl by jít snadno vyklopit z formy.

Doba přípravy: 15 minut
Doba pečení: 30 minut
Kalorie: 403 kcal (v 1 porci)
Tuk: 10,4 g (v 1 porci)

Zdroj obrázku: Google

Když ti někdo život ničí, usměj se a vem ho tyčí...

16. march 2014 at 13:38 | Arya |  Deníček
Ano, ano, cítím se provinile, že jsem nepřidala už takovou dobu žádnej článek. Jarní prázdniny dnešním dnem končí a zítra budu muset zase do školy. -___- Přemýšlím, že bych se nějak vykecala, abych mohla zůstat doma. A ne, nejsem teď sobecká, myslím že kdyby mě teď kdokoliv ze třídy viděl, zastavilo by se mu srdce leknutím.
Mám nemocnou kočku. Už zase. Byli jsme s ní u veterináře, dostala léky, ale vypadá to s ní opravdu špatně. Včera večer přišla domů (ráno totiž na celý den zmizela) a je taková vyhublá a nemá sílu. Zabalila jsem jí do deky a nechala u krbu, ale dneska ráno, se chudinka nějakým způsobem doplazila ke dveřím mého pokoje a bolestí úplně zoufale mňoukala. Vzala jsem si jí k sobě a od pěti od rána asi tak do deseti jsem celou dobu jenom probrečela. Možná se budete smát, ale Micka je moje a jenom moje. Všechny ostatní kočky máme tak nějak společně, ale ona je jenom moje! Je hubená jako já. Taky stejně zvědavá, vychytralá a otravná. Prostě je mi souzená a teď chudinka umírá... Ani nemám chuť k jídlu (a to je u mě velmi velmi zřídka.)
Takže si tu sedím s rudým obličejem a očima úplně opuchlýma a říkám si, že bych měla konečně něco napsat. Něco opravdu smysluplněho, poetického a zábavného. Asi přednastavím pár článku na tento týden.
Můžete se těšit na nějaké recenze a fotky z prázdnin. :)) Ani jsem si ty prázdniny moc neužila. Hlídala jsem jedným známým sedmiletou dcerku a večer jsme vždycky vyrážely ven s Téšou, ale prostě jsem se nudila. Dokonce jsem se pokoušela učit, marně xDD
Ach jo, zase depresivní nálada. ://

Jak ohromující je číslo 12

12. march 2014 at 12:12 | Arya |  Úvahy
Asi si říkáte, co to melu za blbosti, ale strašně mě fascinuje číslice 12. Pronásleduje mě na každém mém kroku a vidím jí, kam se podívám. (Ale nestěžuju si :))) Je to číslo, které mi nosí štěstí. Když třeba píšu povídku nebo mám prostě vymyslet nějaký nadpis, snažím se, aby měl nadpis nebo jméno hlavního hrdiny 12 písmen. (To splňuje i Riordanův Percy Jackson nebo Bohové Olympu...) Na Facebooku má moje přezdívka 12 písmen. :D
Vezměte si třeba znamení zvěrokruhu. Je jich 12 a jsou pojmenovány podle 12 souhvězdí.
Za jeden rok vymění měsíc dvanáct krát své čtyři fáze, proto vzniklo 12 měsíců. Den má 12 hodin a noc taky.
Ve starém Řecku uctívali lidé 12 hlavních bohů a dvanáctý den byl pro ně obzvlášť vhodný pro slavení. 12 bylo řeckých Titánů.
A co teprve v Bibli, schválně jsem si jí prolistovala. Ježíš měl dvanáct apoštolů. Dvanáct bran má nebeský Jeruzalém.
Židovský patriarcha Jákob měl 12 synů, kteří založili 12 kmenů izraelských.
12 rytířů bylo i u kulatého stolu krále Artuše.
Dvanáctka bývá často zmiňována i se slunečními bohy, hinduistický bůh slunce má 12 jmen.
Člověk má 12 párů hlavových nervů a 12 párů žeber.
Jedna stopa má 12 palců.
Od roku 1963 (kdy seriál začal vysílat) až po součastnost se v seriálu Doctor Who vystřídalo 12 Doctorů. :)
Moje maminka se narodila 12. ledna a můj nejlepší kamarád taky! (Akorát on o nějakých 20 let později...) :D
Tento článek bude zveřejněn ve 12:12. :D :D
Tak jo, další nic neříkající a nesmysluplný článek, který vyšel z mojí hlavinky, ale berto to pozitivně a schválně si zkuste všimnout 12 je všude kolem nás. :D :D A za tím si prostě stojím. Schválně si přepočítejte písmena ve jméně.
Odpoledne můžete čekat něco, co se dá nazývat článkem ;))

Pohrajte si s jídlem

5. march 2014 at 9:59 | Arya |  Rady, tipy, triky
Nevím, jak vy, ale já se snažím i v tak nudné každodení činnosti jako je příprava jídla, vyjádřit nějakou tu kreativnější stránku mého já. Bratránek tvrdí, že je to na hlavu, ale mám zálibu ve zdobení jídla. Když dělám někomu toust, smažím vajíčka nebo vařím párky, nenaservíruju to jen tak obyčejně. Vyhraju si s přílohami, ozdobím to kečupem a nebo prostě nakrájím zeleninu do salátu nebo polívky na srdíčka.
Netvrdím, že se mi to vždycky podaří, nebo, že je to jídlo nějak extra pěkné, ale zpozorovala jsem, že když někomu donesu ozdobené jídlo, usmívá se ten jedinec od ucha k uchu. A co teprve, když na něj z polívky vybafnou srdíčka mrkve. :DD
Nevím, proč to dělám. Asi abych se zabavila a vyjádřila se, ale je fajn pocit vykouzlit na něčí tváři úsměv.
Třeba vás zdobení jídla vůbec nezajímá a připadá vám to jako blbost, ale měli byste vidět, jak se tváří malé děti. Snědli by to i s talířem. :D
Well, mám pro vás pár inspiračních obrázků. Třeba vás něco zaujme a věnujete dvě minutky času, abyste si ozdobili žrádýlko. :))

~ Fotky mám už hodně dlouho uložené v počítači, takže nevím zdroje, ale vyhledávala jsem je na Googlu. Navíc jsem každou fotku trošku upravila a ořízla, takže to vlastně není krádež obrázku... :D :D


Vyvážená strava

4. march 2014 at 9:05 | Arya |  Recepty
Vyvážená strava, to je něco, co potřebuje tělo každého z nás. Ať už chceme zhubnout, přibrat nebo se prostě cítit dobře a být zdraví.
Dřív jsem na nějaké pravidelné a vyvážené jídlo úplně kašlala, ale když jsem se rozhodla přibrat, dost jsem si o tomto tématu zjistila. Přečetla jsem si pár knížek a opravdu hodně článků, takže už o tomhle něco vím. Přece bych nepsala článek o něčem, co je mi úplně cizí. :DD
Mám tu pro vás tabulku, ve které jsem potraviny rozdělila do šesti skupin. Hlídám si, abych každý den snědla aspoň jednu položku z každé skupiny. Ve výsledku vám strava dodá živiny, které potřebujete. A jaké živiny vaše tělo potřebuje? Sacharidy, tuky, vitaminy, minerální látky, vlákniny a vodu. Samozřejmě nesmíme zapomínat dodržovat pravidelný pitný režim. Snažte se vypít aspoň 1,5 litru vody každý den.


Já osobně si ráda mlsnu nějaké čokolády nebo sušenek, ale doma si hlídám, aby moje jídlo bylo vyvážené. Piju hlavně vodu. A co vy? Jíte zdravě?

Lískooříškové sušenky

3. march 2014 at 10:07 | Arya |  Recepty
Tyhle sušenky patří mezi těch pár jídel, které umím připravit. x´D Ano, je to k pláči. Každopádně pro vás mám recept, podle kterého peču velmi často a osvědčil se mi. Tyhle sušenky jsou opravdu výborné a ještě lepší chuť mají, když se zapíjejí mlíkem. (Mléko moc nemusím, ale ke každé téhle sušence vypiju sklenici. :D :D)

Na 15 sušenek budete potřebovat:
~ 150 g másla nebo rostlinného tuku
~ 100 g moučkového cukru
~ 1 vejce
~ 175 g hladké mouky
~ 25 g kakaa
~ 75 g lískových oříšků

Postup:
  1. Vymažte máslem nebo tukem plech na pečení. Peču sušenky na dvakrát, ale pokud nechcete ztrácet čas, vymažte si plechy rovnou dva. Vyhřejte troubu na 180°C (plynová na 3).
  2. Do velké mísy dejte cukr a máslo nebo tuk. Rychle třete vařečkou, až je směs lehká a pěnovitá.
  3. Do malé misky rozklepněte vejce a rozšlehejte ho. Pak ho přidejte k máslu s cukrem.
  4. Do mísy prosejte mouku a kakao a velkou vařečkou směs míchejte, dokud nezískáte úplně hladké těsto.
  5. Na prkénko si vysypte lískové oříšky (pár si odložte stranou) a nasekej te je na kousky. Přidejte je k těstu a pořádně zamíchejte.
  6. Lžící naneste na plechy 15 hromádek směsi. Rovnoměrně je rozmístěte a lžící každý kopeček trošku zploštěte. Než dáte sušenky péct, vtiskněte do každé oloupaný lískový oříšek.
  7. Pečte sušenky 15 minut, až ztmavnou. Nechte je trochu vychladnout a můžete podávat!
Pokud recept vyzkoušíte, určitě se mi pochlubte, jak se vám sušenky povedly. Necáhejte ani poslat fotku. :))

Opuštěné staré sídlo?! →Vlez tam!

2. march 2014 at 18:12 | Arya |  Deníček

V sobotu jsem se po dlouhé době viděla s kamarádkou, která se odstěhovala hodně daleko a jen občas přijíždí na návštěvu. Samozřejmě jsme toho musely využít a hodiny jsme trajdaly po městě, zašly jsme si na pizzu, do kavárny, přelézaly jsme most a málem zahučely do řeky. :D :D M. ukradla gumičku z ředkviček, aby si mohla zavázat hřívu. :D
My nemusíme být ani opilé, abychom vyváděly totální blbosti. Vlezly jsme na fotbalové hřiště, kam je "vstup zakázán" a ve skateparku jsme sjížděli u-rampy po zadku. :D Když už se stmívalo, došli jsme k takovému starému opuštěnému domu. Okna byla vysklená a zatlučená prkny. Po přelezení plotu jsme si povšimly, že jedno prkno je uvolněné a tudíž by se dalo vlézt dovnitř. Naše útlé pasy se úplně akorát procpaly tou úzkou škvírou a už jsme stály uvnitř.
Dům byl velkolepý! Měl tři patra a půdu. Místnosti byly obrovské a stropy vážně vysoko. Kdyby nebylo všechno tak zchátralé a špinavé, dokázala bych si představit, že to bylo nějaké honosné sídlo. Všechny stěny byly počmárané grafity. (Dozvěděla jsem se, kdo je kretén, kdo p*ča a koho chce nějaká osoba zabít.) Ve třetím patře byly záchody. No, vypadaly přesně tak, jako dívčí toalety po zásahu trolla z prvního dílu Harryho Pottera. Všechno, dokonce i futra, byli zvláštně zohýbané. Díky všem těm starým dlaždičkám a zábradlím to působilo jako opuštěný blázinec. Podlahy byly hodně strouchnivělé a občas jsem cítila, jak se ohybají pod vahou mého těla.
Úplně jako poslední jsme objevily zvláštní místnost. Zdi byly zdobené krásnými malbami. Byly tam zvláštní nápisy a symboly, ale působilo to fakt velkolepě.
"Tak to je megadrsný!" vydechla ségra, když tu místnost uviděla.
Na jedné zdi byl voják a nad ním nápis Jsi opět svoboden. Pak tam bylo hned několik indiánů a hezká krajina s nápisem A ohně opět zaplály.
Ani nevím, proč jsme šly ten dům prozkoumat, ale asi jsem jen měla potřebu holky ochraňovat, a když už se soukaly tou škvírou do domu, tak jsem jako nejstarší a nejzodpovědnější vlezla za nima, abych na ně dohlídla.

Byl to neuvěřitelný zážitek a občas jsme se i bály, ale zase máme na co vzpomínat.
Přikládám vám několik fotek těch krásných nástěných maleb. :)



FaceOff//Kouzla filmových maskérů

2. march 2014 at 10:31 | Arya |  Recenze filmů

Aryika už před delší dobou propadla pořadu Kouzla filmových maskérů. Strašně moc jsem si zamilovala ty kreativní lidi, kteří pomocí make-upu, pěny, silikonu a speciálních efektů dokáží vytvořit taková umělecká díla. Jedna se vlastně o soutěž, ve které se utká 12 umělců toužící po slávě a chtějí prorazit v profesionálním filmovém líčení. Každý týden dostanou soutěžící náročný úkol a každý týden je jeden z nich vyloučen.

V porotě zasedá trojnásobná držitelka Oskara Ve Neill (Piráti z Karibiku, Střihoruký Edward...), Glenn Hetrick (Buffy přemožitelka upírů, Hrdinové, Akta X, Hunger Games, Babylon 5) a můj oblíbenec Patrick Tatopoulos (Underworld, Den nezávislosti, Resident Evil: Zánik).

Není prostě nic krásnějšího, než sedět a obdivovat to, co někteří lidé dokážou. Pozorovat je při práci a říkat si, co bych já udělala jinak a co si naopak musím zapamatovat. Tohle jednoznačně moje nejoblíbenější RealityShow. Je rozhodně kvalitní, napínavá a totálně kouzelná. Za mě 10 bodů z 10!

Trailer ke druhé sérii. Modelku tu dělá moderátorka pořadu McKenzie Westmore. Trailer rozhodně stojí za zkouknutí. Je naprosto dokonalý.

V celém článku pro vás mám pár dokonalých masek, které soutěžící vytvořili.

Jak se efektivně učím- Učení výpisků

1. march 2014 at 15:02 | Arya |  Rady, tipy, triky

Zdravím. V tomto článku bych se chtěla zaměřit na způsoby, které mi pomáhají se efektivněji učit. Nebudu vypisovat druhy studentů ani nic podobného, (zaprvé to není z mojí hlavy, jen bych to odněkud opsala nebo okopírovala) a zadruhé proto, že neznám jikoho, kdo by byl jenom jeden druh. Já si pamatuju hlavně to, co vidím, ale i to, co slyším a i jednotlivé pohyby. Záleží hodně na látce, kterou se učím. (Když jsem se učila deset největších států podle rozlohy, pamatovala jsem si jednotlivé pohyby, které moje ruka na mapě udělala, a tak jsem dokázala všech 10 vypsat.) A myslím, že takhle to má většina studentů.
Well, připravila jsem si pro vás pár rad, které se mi osvědčili. Pokud chcete, vyzkoušejte je, třeba vám také pomůžou.
Dneska shrnu jeden způsob učení a v dálších článcích se můžete těšit na další.

1. Učení výpisků nebo kratšího textu- technika semaforu
~ Tuhle techniku mi ukázala sestřenka, která se právě takhle učí a mě to dost pomohlo. Moc často se doma neučím, protože mi většinou stačí si přečíst látku z učebnice a odkecám to, ale když mám čas, tak tohle používám. (Aby nedošlo k omylu... Budu upřímná. Nechci vám tvrdit (a tudíž lhát), že tohle dělám pořád, protože, ti co mě znají, vědí, že to spíš flákám, ale prostě tu taktiku znám už dlouho a někdy jí používám.)
~ Budete potřebovat: barevné fixky (zelený, oranžový a červený, může být klidně růžový), obyčejná tužka
~ Nejdřív doporučuji si text přečíst a udělat si v hlavě pořádek o tom, co je důležité a co ne. Potom vezměte fixky a určité části textu si zvýrazňujte, podle obrázku.↓
Pokud se učíte ze sešitu, do kterého si nemůžete čmárat zvýrazňovači, poznámky si třeba okopírujte a podtrhávejte si okopírované papíry. Nejvíce času věnujte čtení a opakování červené části, na druhém místě pak oranžové a zelenou opravdu stačí dvakrát přečíst. Pokud si pořád nějaké body nepamatujete, dělejte si u řádků značky. Vykřičníkem označte to, co musíte umět odvykládat i ze spaní a otazníček si nakreslete k tomu, co si musíte těsně před písemkou zopakovat.
Nejdůležitější je opakování. Přečtěte si několikrát poznámky a pak je po kousíčkách zkoušejte převyprávět. Tomu, co je na papíře, bys měla rozumnět, takže to nebude žádné šprtání cizích slovíček, na které se musí úplně jinak. Doporučuju přečíst si aspoň ten červený text ještě ráno před školou nebo třeba ve vlaku (tam se učím nejčastěji xDD), abyste si osvěžili paměť.

Mě tahle metoda hodně pomáhá, protože se vyznám, co se musím naučit přednostně a na co se můžu vyprdnout. A navíc už tím, že text nějak upravuju a zpracovávám se ho vlastně učím. :))

Učíte se nějak podobně? Znáte nějakou další dobrou techniku učení? :))

Sladká dětská nevinnost

1. march 2014 at 8:10 | Arya |  Úvahy
Po dlouhé době jsem si pustila film Hele vole, kde mám káru?. Hned na mě v mysli vybafly vzpomínky na mé dětství, kdy jsme tehle film měli ještě na kazetě a já seděla a nadšeně ho sledovala. Znala jsem všechny hlášky nazpaměť a musela jsem na to koukat pořád dokola.
Některým (většině) scénám jsem vůbec nerozumněla, ale i tak mě to bavilo.
Teď si vybavuju scénu, jak stáli Jesse a Chester před obchodem, objevila se tam skupinka těch latexových mimozemšťanek a jedna z nich si nacpala do pusy celý nanuk a svůdně mrkala. Ještě jako malá Aryika jsem na ní společně s oběma hlavními hrdiny obdivně zírala. Oni měli výrazy trošku nadržené, ktežto ten můj vyjadřoval rizí úctu. Strašně jsem záviděla té paní, že dokáže sníst najednou celou zmrzlinu, aniž by se nějak zašklebila nebo aniž by vyjádřila jakékoliv známky toho, že jí mrzne mozek. x´D Krásně naivní jsem byla.
A to mě přivádí k tomu, jak fajn by bylo, moci se někdy vrátit zpátky do dětských let. Neměla jsem žádnou odpovědnost ani povinnosti. Jó, to bylo asi nejpoklidnější období mého života. Můj největší problém tehdy byl, jestli posadím barbínu na bílého koně jako měl Legolas nebo spíš na hnědáka jako měl Aragorn.
Ne, že bych teď měla nějaký těžký život. Nemám, na co si stěžovat... Ale prostě mě láká, bých chvíli tou malou bezstarostnou holčičkou.